DCB Actuaries and Consultants s.r.o. Gymnázium Uherské Hradiště Facebook Společnosti OB
view the website in English

Prof. RNDr. Michal Greguš, CSc.


Přední slovenský matematik, pedagog, diplomat a organizátor vědy. Systematicky se zabýval teorií lineárních diferenciálních rovnic vyšších řádů a jejich aplikacemi. Byl nejbližším spolupracovníkem prof. Otakara Borůvky, se kterým ho spojovalo upřímné a hluboké přátelství.

Po absolvování Přírodovědecké fakulty UK v Bratislavě v roce 1950, působit rok jako asistent na SVŠT v Bratislavě a dva roky na Vojenské technické akademii v Brně. Roku 1953 přišel na Přírodovědecké fakulty UK v Bratislavě, která byla od té doby jeho hlavním pracovištěm. Nejprve tam působil jako odborný asistent, od roku 1960 jako docent a od roku 1965 jako profesor. V tomto roce obhájil i dizertační práci. Ve školním roce 1964-1965 byl děkanem této fakulty. Roku 1968 se stal náměstkem pověřence, později ministra školství SSR. Nezastupitelnou měrou se přičinil o rozhodnutí vybudovat moderní areál UK v Mlýnské dolině. V letech 1973-1977 působil v Paříži jako stálý delegát ČSSR při UNESCO. Po návratu z Paříže se vrátil na Alma Mater Univerzitu Komenského v Bratislavě a intenzivně se zapojil do organizačních prací na utvoření samostatné Matematicko-fyzikální fakulty UK a stal se jejím prvním děkanem (1980).

Byl členem předsednictva SAV, členem vědeckého kolegia matematiky a Československého národního komitétu pro matematiku při ČSAV. Roku 1982 byl jmenován členem korespondentem ČSAV a SAV; v roce 1987 se stal akademikem SAV a v roce 1998 akademikem ČSAV. Působil i v dalších funkcích, naposledy jako předseda Slovenské komise pro udělování vědeckých hodností a předseda Jednoty Slovenských matematiků.

V devadesátých letech minulého století aktivně spolupracoval se zahraničními matematiky zejména ze Spojených států amerických (Prof. John Graef), z Finska (Prof. Ilpo Laine) a Japonska (Prof. Kusano). Tyto odborné ale i přátelské vztahy navždy přerušil až náhlý odchod prof. Greguša v roce 2002.

Vedle bohaté vědecké a pedagogické práce působil v redakčních radách matematických časopisů. Ve svém entuziasmu a nadšení pro rozvoj matematiky se podílel na založení matematického semináře při katedře matematické analýzy v 60-tých letech minulého století, která přetrval až do současnosti. V 70-ti a 80-ti letech prosazoval koncepci propojení vědy a praxe, čehož důsledkem bylo vytvoření kontaktů mezi výrobními podniky, matematiky a fyziky, čehož důsledkem jsou mnohé úspěšné spolupráce přetrvávající do dnes. Prvořadým cílem však vždy byla výchova absolventů s kvalitními teoretickými vědomostmi schopných uplatnit se v různých konkurenčních prostředích.